« Předchozí « Blog » Následující »
1/ To byl ten slavný den, kdy k nám byl zaveden e-lektrický proud, střídavý, střídavý, zkrátka e-lektrický proud…
2/ Komunikační trasy či line, energetické či materiálové toky apod., to jsou znaky, které patří k hlavním charakteristikám nemalé části kulturního dědictví. Patří k nim zhruba od konce 19. století i rozvody elektrického proudu. Dynamický rozvoj „distribučních sítí“ elektřiny rozhodl o ohromujícím rozvoji mnoha průmyslových oborů, umožnil i bohatší „noční život“, bez elektrických zařízení by se neobešla ani doprava, nic. Nakonec ani památková péče, i když ta nakonec bojuje hlavně s následky pokrokářství, hnaného především elektřinou…
3/ Vývoj využívání elektřiny přinesl dosud netušené technické možnosti všeho druhu. S tím v mnoha případech, zejména v době do poloviny 20. století, souvisela i snaha o důstojné architektonické řešení budov i uměleckořemeslné zpracování technických prvků. To se nejednou týkalo i snad nejdrobnějších „budov“ na trase elektrického vedení od generátoru ke spotřebiči – transformátorových stanic – trafostanic.
4/ Nyní vidíme v MIS, že se památkáři při dokumentaci zřejmě systematicky vydávají po této elektrické stopě. Svědčí o tom mj. právě nárůst počtu snímků historických trafostanic. Lze jich dnes už dohledat značné množství, přesvědčující o jejich významu v krajině i v prostředí sídel. Shodou technických i výtvarných okolností nejednou připomínají kapličky či zvoničky minulých staletí...
© Jan Sommer, 20181121.