Skromně a postupně se prosazuje myšlenka, že pro efektivitu památkové péče je třeba naplňování několika podmínek. Významnou měrou se i institucionálně, metodicky a reálně daří rozšiřovat osvětové (vzdělávací, dnes edukační) aktivity památkářů (tiskoviny, weby, workshopy, prohlídky…). Roste i povědomí o významu hlubokého poznání památek jako podmínky vhodné opravy. Do jisté míry získává respekt i zpracování a archivace dokumentace z průběhu oprav památek (stále hodně záleží na osobních iniciativách průzkumníků, i když roste i systémová podpora), případně i záznam objektů, jež se bez šance mění v ruiny.
V každém případě je dnes velmi podstatnou součástí takových záznamů co nejkvalitnější fotodokumentace (jistě jsou důvody třeba i pro video, případně pro skladování podrobných souborů fotek pro generování 3D modelů, ale o tom třeba někdy příště). Na pracovištích památkářů jsou angažováni také profesionální fotografové, ale ti většinou nejsou vysíláni k pořizování operativní dokumentace či ryze pracovních snímků z revizí památek apod. Jejich fotky také z velké části v MIS nenajdeme… Je celkem logické, že pracovní dokumentaci pořizují různí odborní referenti či garanti odborné památkové péče, jak to dnešní technika umožňuje (situaci už vůbec nejde srovnávat s dobou „analogovou“, kdy sice vznikla rovněž spousta fotek, ale přeci jenom to bylo obtížné organizačně, do jisté míry i ekonomicky). Fotografická či výtvarná stránka vcelku nemá vliv na informační stránku dokumentu. I při špatném osvětlení lze získat neostrou a potemnělou fotografii, která např. zachytí unikátní nálezovou situaci, která třeba vzápětí padne za oběť stavebním pracím. Může se tak přes možné připomínky jednat o nenahraditelný zdroj informací.
Nicméně se můžeme ptát, jestli by povědomí o významu dokumentace nestálo za úvahy o vybavení památkářů fotografickou technikou na úrovni doby, přiměřenou závažnosti významů, které památkám přikládáme. Přeci jenom archivované snímky mnohdy zůstanou jediným svědectvím o nějaké důležité skutečnosti, ale také svědectvím „o nás“.
Cerekvice nad Loučnou, venkovská usedlost čp. 11 , realizace 1550. Dřevěný štít, pohled z podkroví. Foto Eliška Racková, NPÚ, 2012 (uveřejněno 8.2.2018).
Samozřejmě vždy bude vznikat část snímků, jejichž technickou nekvalitu rádi přehlédneme kvůli časové, prostorové či jiné tísni. Ale význam památek, jak o něm mluvíváme, by si zasloužil dělat snad postupně více pro to, aby podmínečně přijatelných fotografií byl menší podíl ve prospěch těch kvalitních. Z těch totiž lze vyčíst vždy více informací, než se zdálo v prvním kroku možné či potřebné...
Pro ilustraci některých otázek souvisejících s odborným focením památek si ukažme snímek typologicky výrazné roubené stavby. Vidíme tu krom obsažené informace též celkem známé projevy fotografování s „kompaktním“ fotopřístrojem (nelze ale vyloučit, že šlo třeba o „zrcadlovku“) za pomoci pohotovostního blesku zabudovaného v přístroji. To jednak způsobuje „plochost“ osvětlení, znejasňující plasticitu scény, a jednak to podle designu (tvaru) fotopřístroje má dopad na rozprostření světla. Zde se při širokoúhlém nastavení objektivu (není to jasné, ale si se jedná o transfokátor – v MIS nejsou u snímků viditelná EXIF data, což je obecně škoda, protože by to mohlo pomoci např. pro úspěšnější rektifikaci geometrických vad snímku apod.) je tmavý okraj snímku nedostatečně osvětlený, protože tam již světelný „kužel“ blesku nedosáhl. Ale zejména při dolním okraji snímku vidíme více vystupující tmavý segment – to je stín okraje objímky objektivu. Známe-li podmínky, ve kterých se fotografující osoba nacházela, tak nás to asi nijak nepohorší a budeme naopak vděční i za takový dokument.
Cerekvice nad Loučnou, venkovská usedlost čp. 11, realizace 1550. Světnice, pohled ke vstupu. Foto Eliška Racková, NPÚ, 2012 (uveřejněno 8.2.2018).
Druhý související snímek ze stejného objektu a ze stejné doby je zajímavý z jiného hlediska. Zachycuje zřejmě tým dalších odborníků, rovněž pořizujících fotografie interiéru, zčásti dokonce s pomocí stativu. Ale kde jsou tyto snímky? Nebylo by užitečné je moci pro podrobnější snadné posouzení situace moci zhlédnout najednou, tedy bez časově náročného pátrání po archivech, více či méně nahodilého hledání po internetu.
Souhrnně ovšem stále platí to, co bylo řečeno úvodem – jakýkoliv nalezitelně zpřístupněný snímek je miliónkrát lepší… nežli nic. Tak díky za něj…
Obr. 1. Cerekvice nad Loučnou, venkovská usedlost čp. 11 , realizace 1550. Dřevěný štít, pohled z podkroví. Foto Eliška Racková, NPÚ, 2012 (uveřejněno 8.2.2018). Zdroj.
Obr. 2. Cerekvice nad Loučnou, venkovská usedlost čp. 11, realizace 1550. Světnice, pohled ke vstupu. Foto Eliška Racková, NPÚ, 2012 (uveřejněno 8.2.2018). Zdroj.
© Jan Sommer, 20180210