Kategorie: Slovník
[Toto je testovací stránka. Jak z hlediska obsahu, tak z hlediska funkce. Díky za pochopení!]
Zpravidla unifikovaný stavební element sloužící k vytvoření zdiva. Obvykle jsou přitom míněny kvádrovité útvary shodného tvaru, sériově vyráběné z jílovité cihlářské hlíny, pěchované do forem a (nebo) zbavené přebytečné hmoty oříznutím vhodným břitem.
V obecné rovině je zejména v angličtině cihla (brick) více méně unifikovaným stavebním elementem čehokoliv. Označují se tak kostky stavebnic fyzických (lego) i virtuálních (počítačové hry).
Pálené cihly[]
Po vysušení jsou cihly vypalovány v cihlářských pecích. Proporce cihel jsou stanoveny tak, aby při vzájemně kolmém kladení byly všechny vrstvy vzájemě střídavě provázány; tím je maximálně zajištěna stabilita vytvořené zdi (typicky např. 7x14x29 cm). Cihly ve zdivu jsou zpravidla spojovány prostřednictvím spár o tloušťce cca 2 cm, tvořených maltou z písku a pojiva (hašené vápno, cement...), případně dalších přísad, upravujících vlastnosti malty. Cihly ve zdivu mohou být kombinovány i s dalšími zdicími materiály (kámen, v hrázděné konstrukci dřevo).
Tvarovky[]
Termínem tvarovky zkráceně označujeme cihly složitějších tvarů, které se většinou používaly ke skládání do podoby architektonických článků - ostění oken či portálů, soklů, říms apod. Více.
Duté cihly[]
Vyznačují se tím, že v jejich tělese jsou vytvořeny dutiny, takže cihla má podobu voštiny, s rozvojem cihlářské technologie stále jemněji členěné. V historii se duté cihly vyskytují spíše sporadicky. Mohly sloužit k tepelně izolačnímu obložení stěn z jiného materiálu či k vedení tepla stěnami (lázně). Případně k odlehčení konstrukce arkýřů apod. Typickým užitím jsou nenosné příčky v budovách.
Bloky[]
Jako bloky bývají ve stavařské komunikaci označovány rozměrnější vysokopevnostní cihly s řadou dutin a příček. Mají menší hmotnost a lepší tepelně izolační vlastnosti. Případně mohou být vybaveny pro vedení (kabely, potrubí) či výztuže. Mohou být provedeny i z odlišného materiálu. V zásadě se nejedná o historický materiál.
Terakota[]
?? Jemná hlína byla často vlévána do drobně členěných forem a užívána k vytváření sochařských děl či architektonických článků (pernštejnské renesanční stavby v Pardubicích či na Pražském hradě).
Značné obliby došly jemně členěné terakotové reliéfy v bohatém tvarosloví historizujících slohů, zejména novorenesance.
Nepálené cihly[]
Cihly nejsou vždy vypalované, ale mohou být sušeny z vhodně kombinovaného materiálu, kdy do hlíny mohou být hnětením vpraveny další substance, pokud možno zlepšující mechanické vlastnosti výsledného bloku (štětiny, žíně, rostlinná vlákna...). Nepálené cihly se obvykle suší na vzduchu či na slunci. Proces sušení by ovšem měl být pozvolný.
Od cihel z pálené hlíny se liší cihly z řady dalších materiálů. Betonové. Vápenopískové...
Regiony[]
Středověk v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
- Polabí: Hradec Králové, Nymburk
- Starobrněnský klášter
- Anežský klášter
- Cisterciáci v Nepomuku a Zlaté Koruně
Středověk v Evropě: Anglie, Holandsko, Frísko, Dánsko, Braniborsko, Pomořansko...
Cihla v památkové péči[]
Z hlediska památkové péče jsou sledovány různé vlastnosti cihel, zejména materiálové, a to ve snaze užívat při památkových zásazích takové technologické postupy, které co nejvíce zvýší trvanlivost cihel. Cihly ve zdivu staveb jsou z hlediska trvanlivosti ohrožovány několika základními riziky. Mechanické účinky související s kvalitou materiálu cihel, velikostí jejich zatížení, jakož i se změnami zatížení (změny jsou vyvolávány např. teplotními vlivy - dilatacemi, dále zvýšením zatížení např. nástavbou patra na budově, případně místním přitížením při deformaci konstrukce - např. vlivem náklonu zdi, apod.). Fyzikálně chemické účinky mohou souviset např. s vlivy znečištění klimatu, chemickým zatížením (např. vzlínajícími solemi).
Zejména nepálené cihly jsou velmi ohrožené zavlhčením, resp. namočením např. při povodních, kdy dochází i k úplnému rozpadu materiálu.
Cihla jako zdroj historických informací[]
Při výzkumech památek mohou být cihly přes svou sériovou produkci významným zdrojem informací o historii památky - jejím vzniku i proměnách. Během historického vývoje techniky i stavitelství docházelo k preferenci různých formátů cihel, případně se vyvíjel i výběr materiálu či způsob výpalu. Vzhledem ke způsobu výroby provázené výpalem ve vysokých teplotách lze v některých případech užívat k dataci materiálu známé proměny chování některých radioizotopů v materiálu v čase.
Značení cihel - kolky
Při výrobě docházelo často k označování cihel, usnadňovanému jednoduchou možností vytváření otisků ve vlhké hlíně před vysušením a výpalem. Takto vytvářené většinou negativní otisky "raznic", nazývaných kolky, tak označují např. cihly v římských koloniích podle příslušnosti k té které legii. V novověku se pak kolkovanáním běžně označovaly výrobní závody (např. značku spojených písmen "AH" užívala cihelna Antonína Hergeta v Praze na Malé Straně).
Využití v konstrukcích[]
Zdivo. Klenby. Armatury otvorů. Římsy. Lícové zdivo.
Druhotné užití cihel ve zdivu i pro jiné účely. Druhotné užití cihel je ve stavitelství poměrně časté, protože cihly, které nejsou příliš poškozené, mohou být po očištění velmi snadno opakovaně použité. Doklady druhotné použití stavebního materiálu jsou často výmluvným zdrojem informací při SHP.
Kombinace s jinými stavebními materiály[]
Smíšené zdivo. Střídavě vrstvené zdivo.
Odvozené termíny[]
Zlaté cihly - cihly zlata. Hranolové bloky připomínají stavební cihly.
Cihlička. Před zavedením elektrických žehliček se pro žehlení používaly kovové schránky s hladkým povrchem, do kterých se vkládaly drobné cihly (úlomky) nahřáté v topeništi. Odtud se celý žehlicí nástroj pojmenovával cihlička. Řada pamětníků pak také elektrickým žehličkám po dlouhou dobu říkala cihlička.
Související keramické prvky staveb[]
Střešní krytiny. Hřebenáče. Kouřovody. Komínové nástavce.
Potrubí. Žlaby.
Jiné jazyky[]
DE Ziegel
EN Brick
Odkazy[]
Stará cihla - projektový blog
Wikipedie - historie jen letmo