Slovník > Stavby > Konstrukce staveb > Střecha > Krov | Dřevěné konstrukce historických staveb
Pozednice a navazující části barokního krovu. Zdroj. Vpravo od pozednice v tomto případě navazuje cihlové zdivo pozdější přístavby, nad kterým probíhá krokev pultové střechy, položená na krokve barokního krovu.
Pozednice je součást tradičních dřevěných krovů sedlových, pultových aj. střech se šikmými střešními plochami, užívanými zejména v mírném až polárním klimatickém pásu. Jedná se zpravidla o trám uložený na korunu obvodového zdiva či do něj vezděný.
Na něm jsou pak uloženy vodorovné trámy konstrukce krovu – jedná se obvykle o vazné trámy hlavních příčných vazeb či kráčata mezilehlých vazeb. Do horní strany těchto vazných trámů pak bývají zapuštěny čepy krokví, na konce přesahující před líc zdi jsou osazeny námětky a z čela bývají přičepovány dřevěné římsy, jsou na ně osedlány prahové vaznice ležatých stolic apod., do boků vazných trámů plných vazeb bývají začepovány výměny pro kotvení kráčat mezilehlých vazeb.
Z hlediska uchování a konzervace historických konstrukcí staveb a památkové péče jsou pozednice velmi ohroženou součástí krovů. Je tomu tak hlavně proto, že při poruchách krytiny dochází k zatečení srážkové vody na korunu zdiva a promáčení pozednice. Zejména obezděné pozednice pak velmi špatně vysychají a jsou napadány hnilobou. Zkáza je nejvíce urychlena, pokud vlhké či promočené dřevo pozednice (opakovaně) promrzne (krystalizační tlak ledu potrhá buněčnou strukturu dřeva a brzy je promění v prach).